Buzău je vzdálené od Bukureště přibližně 100 km. Tyto dvě města jsou spojeny v celku kvalitní silnicí. Samotné Buzău není až tak moc turisticky zajímavé. Najdeme zde sice řadu kostelů, historickou radnici a bývalý biskupský palác, ale především se jedná o průmyslové město, které podle toho bylo i přizpůsobeno. Za komunismu byly některé části starého města srovnány se zemí a vznikla zde panelová sídliště.
Důvod, proč se o Buzău zmiňuji, je ten, že se poblíž vyskytuje jeden z neúchvatnějších přírodních úkazů v celé Evropě – bahenní sopky. V posledních letech se spekuluje, zda se dokonce nejedná o celosvětovém unikum. To nás však trápit nemusím, protože toto místo bychom rozhodně měli navštívit. Jediný problém je, že se sem nedá prakticky dostat bez vlastní dopravy. Z Buzău musíme pokračovat cca 25 km severozápadním směrem, až narazíme na vesničku Berca. Cesta k samotným bahenním sopkám není jednoduchá (je to taky možná jeden z důvodu, že zde nepotkáte zájezdy turistů), proto se budu snažit cestu dostatečně popsat. Zde přejede přes vodní dílo Buzău (někdy označováno jako lacul Berca) po mostě Strada 1 Decembrie. Zde budeme pokračovat po silnici č. 195, severním směrem až dojedeme do vesnice Pâclele, kde budete pokračovat po silnici č. 108 stále severním směrem. Odtud už byste neměli zabloudit. Ještě existuje cesta po lepší silnici severozápadním směrem, je ovšem delší a složitější.
Bahenní sopky se rozprostírají na třech lokalitách. Jen k jediné z nich vede přímo asfaltová cesta a také proto se zde jako u jediné vybírá vstup okolo 30 Kč, což za tuto podívanou vážně nic není. Jedná se o Vulcanii Noroioși de la Pâclele Mari. Vulcanii Noroioși de la Pâclele Mici leží poblíž cesty, ale musíte sem dojít pěšky, stejně tak jako k Vulcanii Noroioși de la Beciu. Samotný jev, vývěr bahna a bubliny, vzniká díky tektonické činnosti a zemnímu plynu, který zde vyvěrá z hloubky více než tří kilometrů. Krajina bahenních sopek na vás bude působit měsíčním dojmem, naproti tomu v blízkém okolí je přenádherná zeleň. Hlavně si dávejte pozor, kam šlapete. Protože se taky může stát, že se do bahna zaboříte (jako se stalo mému kamarádovi). Naštěstí s tím tak trochu počítají a lze zde najít i sprchu. I přes varování, že bahno je toxické, bylo vše v pořádku.
Dále stojí za návštěvu Focul viu (živý oheň). Jedná se o další přírodní zajímavost na okraji vesnice Terca na úpatí masivu Penteleu. Přírodní oheň vzniká samovolným únikem zemního plynu z podzemního rezervoáru a jeho následným hořením. Zde jsou přesné souřadnice 45°32’09.19‘‘ s. š. a 26°32’55.35‘‘ v. d.
A na závěr navštivte vesnici Măgura, kde je na místní louce nepravidelně rozmístěno 256 kamenných soch a je zde postaven velice zajímavý klášter.[1]
