Toto hlavní město Rumunska s necelými dvěma miliony obyvatel (2009), je jedno z nejrozporuplnějších hlavních měst Evropy.[16] Řada lidí toto místo kritizuje, ale na druhou stranu existuje i řada jeho příznivců. Já jsem zde strávil čtyři měsíce ze svého života a rozhodně na toto město špínu házet nebudu, ba naopak. Budu se Vám tedy snažit ve stručnosti popsat historii a současný stav metropole. Dopravit se do toho města není nic složitého, já bych doporučoval leteckou dopravu. Na okraji Bukureště je vybudováno velice nové a moderní letiště Henriho Coandy. Kousek od něj se nachází i druhé letiště, Băneasa, dnes už slouží převážně pro vnitrostátní linky. Z letiště jezdí MHD, které Vás doveze přímo do centra města (jízdenka na dvě cesty stojí okolo 50 Kč).
Jak pravý legenda, město bylo založeno pastýřem, která se jmenoval Bucur (bucurie = radost), i když archeologické důkazy dokazují, že místo bylo osídleno už před 150 000 lety. Za vlády Vlada Țepeșe bylo sídlo opevněno hradbami. Roku 1659 se Bukurešť stala hlavním městem Valašska a patřila mezi nejbohatší města JV Evropy. V roce 1862 se stává hlavním městem celého Rumunska a začíná rozkvět města s pomocí italských a francouzských architektů.
Postavena byla univerzita, majestátní budovy, zakládaly se parky, založeno bylo i katolické arcibiskupství. Bukurešti se v té době přezdívalo „Paříž východu“.[1], [3]
Předválečnou slávu města však s sebou vzalo spojenecké bombardování za druhé světové války a dvě velká zemětřesení v roce 1940 a 1977. První z nich bylo silnější, dosahovalo síly až 7,4 stupně Richterovy škály, ovšem druhé zemětřesení si vyžádalo na 1391 obětí. Tečku za elegancí města pak udělala Ceauşescova masivní výstavba, které musel ustoupit nejeden kostel. Paradoxem však je, že za největší rumunské krize, vznikaly megalomanské projekty, jako například byl Palác lidu (parlament), plochou se jedná o druhou největší budovu na světě (více viz dále).[1]
Bukurešť, na první pohled šílené mraveniště, člověku ani tak nevadí ty davy lidí, jako spíš tisíce aut, která jsou prostě všude, parkovat na chodníku je úplně normální, protože jinde jednoduše není místo (Bukurešť je nelidnatější metropolí v Evropě, žije zde na 8 000 obyvatel na km2).[1] Automobilová doprava zde má však dobře vybudovanou infrastrukturu, které výrazně napomáhají bukurešťské bulváry (bulevardul). Velmi zajímavě je zde řešeno elektrické vedení. Kabely jsou všude, leží i volně na chodnících, těžko říct, jestli funkční či ne, proto si dávejte raději pozor. Co se týče míst v Bukurešti, každý si určitě, ať už náhodou nebo nehodou, najde to svoje.
Vypisovat všechny zajímavé místa Bukureště by byl nadlidský úkol, proto zde zmíním opravdu jen ty nedůležitější. Dále záleží, kolik dnů chcete v tomto městě strávit, protože za den stihnete opravdu jen minimum. Ideální jsou tak tři dny. Kdo by zde měl zájem strávit více jak měsíc a chtěl by doporučit ubytování, tak se mi určitě ozvěte prostřednictvím záložky kontakty, měl bych pro Vás určitě pár dobrých tipů.
Prohlídku metropole bych začal na Piaţa Universităţii, kde v těsné blízkosti většího kruhového objezdu naleznete budovu Univerzity Bukurešť. Je zde stanice metra. V podzemí se nachází něco na způsob pasáže. Pro Vás je však důležité to, že zde naleznete sídlo informací. Vezměte si mapu města a další potřebné materiály. Poté zjistíte, že přímo naproti Vám se nachází Národní divadlo, které v době mého pobytu bylo v rekonstrukci. Jen pár desítek metrů se od Piaţa Universităţii nachází historické centrum města. Nalezneme zde Rumunskou národní banku, Českou ambasádu, nejstarší kostel ve městě, ulici Lipsani, kde je největší koncentrace hospod, klubů a diskoték. V noci zde proudí davy lidí. Je to neuvěřitelný zážitek, doporučuji zažít zdejší noční život, protože takovou zábavu nenajdete ani v Praze. Tuto část Bukureště můžete procházet několik hodin v kuse a stejně zde narazíte na něco, co Vás překvapí, nebo objevíte další nová zákoutí. Až se budete cítit vyhládlí, navštivte restauraci Caru‘ cu bere. Jde opravdu o nádhernou restauraci, která Vás mile překvapí svými cenami (pro studenty zde stojí polední menu okolo 80 Kč). Jen pár metrů odtud se nachází Národní muzeum rumunské historie. Dále bych pokračoval směrem k Paláci lidu. Z historické čtvrti je to jen opravdu pár minut pěšky a tuto stavbu nelze minout, neboť Ceauşescu nechal kvůli této stavbě zbourat šestinu Bukureště.[1] Toto megalomanské dílo zde stojí od roku 1984, na vybudování se podílelo přes 700 architektů a 20 000 dělníků, najdeme zde více jak 3 100 zařízených místností, protiatomový kryt, koberec vážící 14 tun.[1] Prohlídka samotného Paláce lidu (parlamentu) není předražená, záleží na velikosti okruhu, který si zvolíte. Průměrná cena je okolo 100 Kč a nezapomeňte si s sebou vzít nějaký doklad totožnosti.
Od parlamentu bych pokračoval po bulváru Unirii, který je napodobeninou francouzského Champs Élysées a je i o něco málo širší než originál, má 120 metrů.[3] Dostaneme se na Piaţa Unirii, kde jsou nádherné fontány obklopeny betonovými stavbami. Nedaleko odtud se ale nachází řada historických kostelů, katedrála a hlavně pak stará historická židovská čtvrť s kostelem a muzeem. Poté si rozhodně projděte ulici Calea Vicoriei (vyjít můžete od Národního muzea rumunské historie), kde narazíte na řadu významných památek a monumentů. Nejvíce jich je soustředěno kolem náměstí Piaţa Revoluţiei, kde se konal poslední Ceauşescův projev na balkonu nyní bývalého Ústředního výboru komunistické strany, odkud poté musel uprchnout vrtulníkem. Najdeme zde Památník znovuzrození, Královský palác, Hlavní univerzitní knihovnu, rumunské athéneum, kostelc Craţulescu, Národní umělecké muzeum a velká zajímavost je dům, kde sídlila nenáviděná Securitate, Rumunský svaz architektů do poničené budovy nechal vestavět novou skleněnou budovu. Na tomto náměstí sídlí i výborná restaurace Excalibur.
Pokud chcete utéci od rušného centra plného aut, vydejte se do bukurešťských parků, které jsou plné zeleně, čisté a bezpečné. Najdeme zde i posilovací stroje apod. Takové sady byste v ČR jen těžko hledali. Vyzdvihnout bych chtěl především park Cişmigiu a Herăstrău. K Herăstrău se dostanete metrem, vystupte na stanici Aviatorilor. V parku najdeme japonskou zahradu, velká jezera, Národní muzeum venkova (skanzen) a dokonce i sochu Michaela Jacksona. Na okraji je pak slavný jedenáctimetrový Vítězný oblouk.
Přeji příjemnou prohlídku hlavního města a neopomínejte mé rady: používat metro, které je levné (10 jízd za 60 Kč), moderní, čisté a bezpečné. Má velmi propracovanou síť a dostanete se s ním téměř všude. Pozor si dejte na nepoctivé taxikáře a volně pobíhajících psů si nevšímejte.